Pohádka o lesních vílach

Kategorie
 
 
 
 
 

Pohádka o lesních vílach

Minulý rok jsem si splnila svůj sen a obohatila jsem naši nabídku o lněné šatičky pro malé parádnice.
Projekt to byl úžasný a zábavný.
Pracovat s malými modelkami bylo velkým zážitkem pro všechny, kteří se na projektu podíleli.

Proto jsem se téměř po roce rozhodla v tomto milém projektu pokračovat a přidat pár novinek,
které Vám chci opět představit formou poutavého příběhu.

Věřím, že se Vám bude líbit ...

Hele!  Vždyť toto děvčátko odněkud znám. Ale kde jsem ji už viděla?

Á, už viiiiiiim!  Vždyť to je Meliska.
Jedno z dětí, které jsem tu potkala loni, když hledali svou babičku.

Vzpomínáte si?
Zde jsou.

"Ahoj Melisko.
Skoro jsem tě nepoznala. Tak si za ten rok vyrostla!
A co tu děláš?"

"Řeknu ti to, ale slib mi, že to nikomu neprozradíš.
" Dobře, slibuji. Tak už povídej! "

"Babička nám vyprávěla o lesních vílách, které chodí sem na louku plnou drobných kvítků tančit.
Prý, když tančí, ani stébelko trávy se neohýbá. Takové jsou lehoučké.
Ale už je hodně hodin a já jsem slíbila babičce, že nepřijdu pozdě.
Přijď zítra k jezírku. Budu tě tam čekat. Něco ti ukážu. "

"Dobřreee, přijeduuuuuu. Jsem velice zvědavá. Tak nashledanou zítra!"

"Kde jsi tak dlouho? Už tě čekám hodnou chvíli!" : Vítá mě Meliska.

"Promiň, tak je tu krásně, že jsem se na chvíli zasnila a ten čas taaak, letí ...
Ale chtěla jsi mi něco ukázat."

"Ano, ano. Pojď rychle se mnou!"

"Jeeej, vždyť to jsou malé koťátka! Jaké jsou roztomilé a heboučké."

"Jsou krásné, však? Naše Cilka je již máma. Víš jak se o ně vzorně stará?  A já jí pomáhám.
I teď je mám na starost, neboť Cilka musí lovit myšky."

"Melisko, z tebe je už krásná slečna a jistě jednou budeš i dobrá máma."

"Myslíš, že jsem hezká? I babička mi to říká. Prý se brzy mohu vdávat."

"To je pravda. Už jen ženich ti chybí. Hihihi ...
Tak já už jdu, zítra se vracím domů a chci si to tu ještě do sytosti užít."

"Dobře, ale přijdeš se ještě zítra rozloučit?"

"Samozřejmě, přijdu. A ráda!" : Zamávala jsem Melisce.

Poslední den mé dovolené jsem se vybrala k jezírku.
Je tu takový klid ... Ale vypadá to tak, že tu nejsem sama. Kdosi zde šepoce ...

"Podívej, takto je musíš držet. Jemně, abys jim neublížil. Musí hodně spát, aby z nich vyrostly krásné a zdravé kočičky."

"Ahoj Melisko!" přerušila jsem jejich rozhovor.

"A to je kdo? To je ten tvůj ženich?"

"Ále co! Jaký ženich! To je můj kamarád. Dnes má babička narozeniny, tak přišel na návštěvu. Pouze mi trochu pomáhá s koťaty.
Cilka je zase nechala samé! A já sama je všechny tři nezvládám."

"Ano, oni stále utíkají!" zapojuje se do debaty fešák. "Já jsem si tohoto malého kocourka tak oblíbil. Aha, jak mu je při mně dobře."


"Ale řeknu ti tajemství: když budu velký, vezmu si Melisku za ženu. Myslíš, že mě bude chtít?"

"No to já nevím. Musíš se zeptat jí. Kam zmizela? Nikde ji nevidím. Meliskoooooo ..."

Naše Meliska už neslyší. Vypráví koťatkam pohádku ...

... kde bylo, tam bylo , byla jedna kočička, která plnila dobrým dětem jejich přání.
Princeznička Meliska jedno takové přání měla a kouzelné kočičce ho do ouška pošeptala ...

Pak už jen stačilo fouknout do odkvetlé pampelišky a přání se splnilo.
Co myslíte? Co si přála princeznička Meliska?

No přece alespoň jednou vidět lesní víly a zatančit si s nimi na louce!

 

Tak co? Přečetli jste si můj příběh až do konce?
Že ano?
To se velmi těším!
A nejen já, ale všichni, kteří se na tomto příběhu podíleli.


Tímto chci poděkovat naší dvorní fotografce, Mirce Brieškovej ( Mirabella Bress Photography ) za profesionálně odvedenou práci.
Tentokrát jsem se pro časovou zaneprázdněnost focení neúčastnila. A vůbec to nebylo třeba.
Mirka s maminkami a dětičkami dokonale zvládla focení lněných oděvů podle mých instrukcí.
Vůbec jsem netušila, jaké místo na focení vybere. A vybrala to nejkrásnější místo, jaké jsem si jen mohla přát!

Velký DÍK patří i mé drahé kolegynce Denisce, která trpělivě a s velkou radostí plní mé nekonečné požadavky :-)

Děkuji i maminkám a jejich krásným dětem za spolupráci a trpělivost.
Věřím, že budou na focení dlouho a s radostí vzpomínat.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Plná (Desktop) verze